Baňkování je metoda, založená na principu "pouštění žilou". Používala se ve starém Řecku, Indii, Římě i Egyptě. Písemné záznamy o této metodě jsou staré 5000 let. Nejstarší vyobrazené baňky v Mezopotamii 3000 let před naším letopočtem. Baňky používali lékaři, později lazebníci. Po 3.tisíciletí jsou raženy na mincích, náhrobcích lékařů, baňky se dávali i do hrobů. Vyráběly se z různých materiálů - dřeva, bronzu, kovu a v různých velikostech. Známe 2 druhy sázení baněk a baňkovou masáž. Působením baněk dochází k uvolňování svalstva. Vytvoří se podtlak, rozšiřují se cévy a otvírá se cesta pro odplavení usazených toxických látek, které byly zadržovány ve ztuhlých svalech.

Baňková masáž přináší velkou pomoc a úlevu při rozsáhlých napětích v oblasti celé páteře. Při této intenzivní masáži se z tkání vymývají toxické látky, které jsou příčinou špatného prokrvení a tím i svalových křečí. Toto prosycení těla jedovatými látkami zmizí po masáži baňkami vlivem imunostimulujícího působení autotransfuze.